Kerbal Space Program 01 – Jak začít

Overview

Tento návod vás provede prvními pár hodinami v Kerbal Space Programu. I když není příliš obsáhlý, měl by vám poskytnout vcelku slušný přehled o základech.pozn. Jde o můj překlad oficiální wiki stránky[wiki.kerbalspaceprogram.com]

Spuštění hry

Hlavní obrazovka obsahuje následující položky:

Start Game – Spustit hru
Settings – Nastavení (Zde si můžete upravit vlastnosti hry jako například kvalitu grafiky)
KSP Community – KSP komunita
Credits – Autoři (Zde uvidíte, kdo vytvořil Kerbal Space Program)
Quit – Ukončit (Tímto hru ukončíte)

Zvolením položky Start Game se ukáže další menu s položkami jako Start (Spustit) a Load (Načíst) Game.

Při spouštění nové hry je jméno vašeho budoucího uložení pojmenováno ‘default’. Přejmenujte si to na cokoliv vás napadne.

Jakmile hru prvně spustíte, objevíte se na Odpalovacím středisku (Launch Compound). Zde naleznete dvě montážní střediska (assembly bays), sledovací stanici (tracking station) a odpalovací plochu (launch pad).

Raketa!

Neboť je raketa nezbytnou položkou k hraní této hry, zvolte prostřední budovu – je pojmenována Vehicle Assembly Building – VAB (Montážní budova na rakety). Zde pro začátek využijeme již předvyrobenou raketu.

Zvolením Oranžové složky Load Ship (Načíst loď) v horním pravém rohu se vám objeví menu jako na obrázku 5. Najděte a zvolte si loď Kerbal X (stock). Načte se vám raketa [[Kerbal X]]. Jde o docela prostou raketu, která snadno dosáhne orbity kolem Kerbalu.

Zprvu se může tato raketa zdát trochu složitá. Ve skutečnosti je ale velmi snadno popsatelná a pochopitelná. Na pravé straně obrazovky, jak je vidět na obrázku 6, jsou oranžové složky očíslované 0 až 8. Jde o startovací fáze (launch stages), které raketa má. Startovací fáze umožňují raketě například nastartovat více motorů najednou, nebo oddělovat od rakety již nepotřebné části. Další fázi spustíte stiknutím mezerníku. Každá fáze v sobě obsahuje alespoň jednu ikonu. To jsou události v dané fázi. Startovací fáze u naší ukázkové rakety jsou tyto:

Toto je váš prvotní startovací stupeň
V tomo stupni se aktivuje celkem sedm trysek na tekuté palivo (Liquid Fuel Thrusters)

Toto je druhý startovací stupeň
Tento startovací stupeň uvolní pomocné sloupy (support braces), [[TT18-A Launch Stability Enhancer]]y, které můžete vidět na úplném spodku Rakety Kerbal X (ty červené sloupky)

Tento, třetí stupeň, uvolňuje dva urychlovače (boosters) od hlavní rakety
Tento stupeň by měl být spuštěn až po vyprázdnění paliva v prvním páru urychlovačů
Krom vizuální nefunkčnosti motorů, je možné je i slyšet, že už neběží. Plus ukazatel množství paliva v oranžové složce daného stupně

Po čase dojde palivo i v dalších dvou motorech a stisknutím mezerníku aktivujete i tento stupeň. Tím motory uvolníte od hlavní rakety
Znovu: spusťte tento stupeň až v tu chvíli, kdy oba motory budou prázdné

Tento je stejný jako dva předchozí startovací stupně
Za zmínku zde ale stojí zejména to, že jde o poslední set urychlovacích motorů této rakety

Toto je konec prvního stupně rakety
Jakmile stiknete mezerník, hlavní motor, který pomáhal urychlovacím motorů vynést raketu do vzduchu, se odpojí od druhého stupně rakety

Tento stupeň nastartuje menší motor připojený přímo ke kapsli

Toto je poslední stupeň před otevřením padáku (parachute)
A protože jde o poslední možný motor, který můžete aktivovat, doporučuji jej neaktivovat dříve, než se budete chtít vrátit zpět do atmosféry

Toto je zcela poslední stupeň, který otevře padák

To by bylo shrnutí pravé strany s oranžovými složkami. I přesto, že s lodí Kerbal X není vysloveně nic potřeba dělat, silně doporučuji přidat pár věcí, které vám usnadní dosažení orbity.

Obrázek ukazuje oddělený hlavní stupeň rakety a připravenou k přidání SAS modulu ze záložky Control. Rozebrat raketu ve správném místě můžete jednoduše najetím myší na sekci pod oddělovacím prstencem (separator ring), je výrazný svojí žluto-černou varovačkou a červeným trojúhelníkem, a klikněte levým tlačítkem myši (LTM) na něj. Tím se označí celý spodek lodi pod oddělovačem. Tuto část posuňte jednoduše stranou (ALE ne na levou stranu do složky s výběrem součástí, smazali byste si celou tuto část – nicméně pokud se vám někdy tak nedopatřením stalo, stikněte jednoduše Ctrl + Z a vrátíte tak poslední úpravy zpět) a znovu klikněte levou myší pro zanechání konstrukce na místě.

SAS modul velmi účinně pomáhá v udržování požadovaného směru rakety bez vašeho přílišného snažení. SAS modul můžete na raketě aktivovat po jejím přemístěním na odpalovací rampu klávesou “T”. Raketa tak zůstane za letu perfektně vystředěná. Je i mnoho dalších důvodů, proč udržet loď v klidném stavu, ale o tom si povíme až jindy.

SAS modul přidáte LTM ze záložky Control v levé části obrazovky. Poté se přesuňte s kurzorem k raketě. Na vaší myši by měl být SAS modul a pokud ne, klikněte na SAS modul v levé záložce znovu. Myš přesuňte k oddělovacímu prstenci a při správném umístění myši by měl SAS zezelenat. Klikněte znovu LTM a SAS by mělo být pevně viditelné pod oddělovacím prstencem jako na obrázku 8. V posledním kroku klikněte opět na zbytek celého spodku rakety a umístěte jej pod SAS modul.

Další SAS modul můžete přidat přímo pod Kapsli. Jednoduše zopakujte předchozí kroky jen s rozdílem, že tentokrát raketu rozeberete i s oddělovacím prstencem. Při přidávání SAS pod kapsli, můžete přidat i nějaké RCS palivo dle obrázku 9. Jde o dalšího pomocníka ke stabilnější raketě, kterého spustíte klávesou “R”. V posledním kroku přidejte nějaké RCS trysky (thrusters), které jsem přidal na oddělovací prstenec, viz. obrázek 10. Symetrii můžete udržet pomocí ikon v dolním levém rohu jako na obrázku 11. Každé LTM na tomto indikátoru vás protočí skrze všechny varianty klonování. Od 1 – 8 duplikátů kteréhokoliv objektu, který chcete umístit.

Jakmile raketu opět spojíte celou dohromady, můžete ji přesunout na odpalovací rampu. Dle obrázku 1 je zelená ikona odpalovací rampy v horním pravém rohu. Po kliknutí se přesunete s raketou na odpalovací rampu.

Odstartování rakety

Jakmile dokončíte nebo si zvolíte raketu, klikněte na zelené tlačítko v horním pravém rohu (launch).

Letové ovládání není zcela přímočaré. W, S, A, a D naklánějí raketu, ale jejich pohyb je relativní k aktuální rotaci rakety, která se ovládá klávesami Q a E. Nejsnadněji udržíte raketu určeným směrem sledováním navigační koule (navball), která je na obrazovce umístěna dole uprostřed.

Podívejte se na mapu stisknutím klávesy M, než vypustíte raketu. Na obrazovce uvidíte celý Kerbin. Odscrollujte a uvidíte měsíce Kerbinu a při ještě větším odscrollování zbytek sluneční soustavy. Chvíli potrvá, než se naučíte stavět raketu schopnou opustit gravitační pole Kerbinu. Experimentujte s různými motory a sestavami raket a najděte co vám funguje nejlépe.

Odstartování rakety je ta snadná část. Prostě podržte levý shift a tím přidáte plyn. Poté raketu vypusťte stisknutím mezerníku. Snadnější ovladatelnosti rakety dosáhnete stisknutím T, čímž zapnete SAS systém, který v nejprimitivnější podobě nahrazuje autopilota a vyrovnává let žádaným směrem směrem (není tedy nutné dorovnávat každou výchilku která u rakety může nastat).

Mačkejte mezerník pokaždé, když vám v dané stupňi rakety dojde palivo, dokud se nedostanete opět na další fází s palivem a motory opět nezačnou žhnout.

Pokud se vám nechce číst vše nahoře zmíněné, prostě stiskněte T a podržte levý shift dokud nebude plyn naplno a odpalte raketu mezerníkem. Do dalších stupňů rakety se dostanete opětovným stisknutím mezerníku.

Cesta na orbitu

Je načase vyrobit svoji vlastní raketu. Editor ve VAB budově je dostatečně jednoduchý na užívání, ale pro začátek se doporučuji držet mimo letadlový hangár.

O stupňování (staging) už něco málo víte, tak vám to tu shrnu ještě jinak.

Odpalovací stupeň (The launching stage)

Pro tento stupeň se vám zde nabízí celá řada velkých a výkonných motorů společně s patřičně velikými náržemi s palivem (tanks) a Solid rocket boostery (Jednorázové přídavné motory na tuhé palivo) jsou zde nejvyužívanější částmi. Hlavní zásada zde zní: Nabalte si toho kolik chcete, stejně to sebou neodnesete.

Pokud jste na to ještě nepřišli, můžete radiálně (na bok) připevňovat věci k jiným a pomocí kouzelného symetrického tlačítka (vlevo dole) jich můžete připevnit více najednou po celém obvodu a raketa tak zůstane stále vyvážená.

Stupně jsou asi tou nejduležitější součástí při budování rakety. I přesto, že někteří lidé rádi využívají místo stupňování Group action funkce, já se stále rád držím původního konceptu. Napravo můžete vidět sloupec seřazených akcí po sobě jdoucích, ty můžete libovolně přesouvat, či rozdělovat. A kdybyste chtěli jednoduše, s tím co zde je, ztrojnásobit délku doletu za poloviční čas, jednoduše rozdělte boční rakety na dva různé stupně.

Ostatní stupně

V základu je lze rozdělit na cirkularizační stupně (to vůbec není vymyšlené slovo) a meziplanetární stupně. Pro teď vám ale stačí vědět, že po stupních v atmosféře potřebujete nějaké nenáročné a nízkospotřebové vybavení. Jakmile budete chtít někam dál, pomohou vám LV-N Atomic Rocket Engine, LV-909 Liquid Fuel Engine nebo Rockomax “Poodle” Liquid Engine, dle vašich preferencí.

Jak tyto stupně využívat

Pamatujete si ještě jak otevřít mapu? Teď se to bude hodit. Mapa také ukazuje detaily o vaší orbitě. Takže vám defakto jen stačí vyletět s Odpalovacím stupněm přímo rovně nahoru. To bude chvíli trvat a předem vás varuju: NEpoužívejte fyzický warp, neboť většina raket toto urychlení neustojí a začne se kroutit a vrklat, eventuelně i vybuchnou! Jakmile se vaše apoapsis (to můžete vidět na mapě) dostane nad 70km, stiskněte X nebo podržte control k vypnutí plynu. Na navballu by mělo nasměřování vaši rakety ukazovat přesně na pomezí hnědé a modré. Pokud by vám nešlo s raketou otočit na danou pozici, vypněte si na chvíli SAS pomocí T, nebo podržním F. Poté si urychlete čas dokud nebudete cca 1km (pro přesnější vyjádření je to přibližně výška Salto Angel, nejvyššího vodopádu na světě, nebo vlnová délka nejkratší střední vlny, 300 kHz) pod vaší apoapsis, poté začněte opět se zážehem. Na mapě by mělo být vidět jak se orbita stále rozšiřuje a zvětšuje (na mapě si můžete navball také otevřít a množství paliva dvoustiskem F2 sledovat), a jakmile bude dostatečně široká a “vyskočí” z povrchu Kerbinu a dosáhne též minimálně 70km, jste na stabilní orbitě. Teď si můžete náležitě užívat dobře odvedenou práci a uvažovat třeba nad tím, že se vám podařilo dostat kus šrotu do vesmíru (A co s ním?).

Uvědomte si, že toto je velmi prostá metoda jak se dostat na orbitu. Také můžete zkusit imitovat starty reálných raket a provést tzv. pomalý gravity turn[en.wikipedia.org]

Dodatek: Snadné odsažení orbity v číslech.

Vyleťte se svoji raketou přímo rovně do alespoň 5000m

Pokud je rychlost rakety alespoň 250m/s, můžete pomalu začít její natáčení na 90 stupňů

Ve výšce cca 25 000m byste už měli mít raketu natočenou na 90 stupních stále a v úhlu cca 45 stupňů.

Přepněte se mapu (M) a vyčkejte, až bod Ap dosáhne minimálně 72 000m.

Vyčkejte až bude vaše vzdálenost od Ap cca 20 vteřin.

Zažehněte motory v Prograde směru a vyčkejte až druhý bod s Pe vyleze také alespoň do úrovně 70 000m.

Voala, orbita snadno a rychle.

(Jsou i další metody jak dosáhnout orbity, o nich se dočtete v některém z následujících návodů)

K návratu na Kerbin musíte provést zážeh v retrogradu. Fajnové slovo a v pochopitelném výrazu to znamená otočit raketu tak, aby v navballu směřovala na žlutý kruh se třemi čarami směřujícími do středu. Namiřte přesně na něj a spusťte zážeh. Pokud máte na své raketě padák, plně se rozbalí 500m nad povrchem země a pokud jste udělali vršek rakety dostatečně lehký, prakticky se ve vzduchu zastaví a velmi lehce sedne na zem. Pokud bude raketa příliš těžká, padák se utrhne a vaši kerbonauti zlehka dopadnou na zem, což je obvykle při dopadu doprovázeno výbuchem.

Pokud vám ovšem dojde při zážehu v retrogradu palivo, nebojte se nic! Pokud se vám alespoň podařilo dostat periapsis pod 69 km, můžete prostě urychlit čas a počkat až tření v atmosféře kolem Kerbinu udělá své za vás. Tato metoda je často označována jako Aerobraking (Brždění vzduchem)[en.wikipedia.org]. Pro trochu efektu můžete zkusit přistát s raketou zpět na Kerbal Space Centru, na to vám stačí provést zážeh přibližně 90 stupňů předem.
Více o Aerobreakingu a přesném přistání v jednom z dalších návodů.

Slovo závěrem

Pokud jste absolvovali tento návod úspěšně, měli byste být schopní se dostat na orbitu, a to je dostatečný základ pro tisíce dalších operací, které lze v KSP provádět.
Pro inspiraci vám sem dám nějaké vlastní obrázky, kde už jsem byl a čeho jsem dosáhl.

Jízda v extrémně nízké gravitaci po Minmusu